Jakou budu mít mateřskou jako OSVČ, když jsem právě dala výpověď?!

„Jakou budu mít mateřskou, když jsem dala výpověď těsně předtím, než jsem se dozvěděla o svém těhotenství?“ říkala jsem si na podzim roku 2017 při pohledu na dva proužky napříč těhotenským testem.

Selský rozum mi nedovolil spokojit se s telefonickou odpovědí úřednice na ČSSZ, že i přestože jsem během předchozích pěti let poctivě odváděla daně z HPP a po přechodu na volnou nohu jsem si samozřejmě plánovala finančně polepšit, tak reálně mám nárok na mateřskou ve výši pouhých 3 892 Kč měsíčně.

Podáním výpovědi v 1. měsíci těhotenství jsem se totiž propadla do šedé zóny, se kterou si náš sociální systém vůbec neví rady. Ochranná lhůta, po kterou vzniká nárok na mateřskou po podání výpovědi ze zaměstnání, činí 180 dní. Tedy půl roku. Jenomže těhotenství, jak je známo, trvá měsíců 9 a mně to o měsíc uteklo.

Po několika bezesných nocích, hromadě e-mailů a telefonátů s mnoha úředníky jsem nakonec nashromáždila tolik informací, že by byla škoda nechat si je jenom pro sebe. Množství dotazů, které ke mně poslední dobou začaly proudit od kamarádek, mě jenom utvrdilo v tom, že narazit na někoho kompetentního na sociálce je jako vyhrát ve sportce. Agenda pracovníků se totiž striktně dělí na HPP nebo OSVČ a musíte mít hodně velké štěstí, abyste natrefili na někoho, kdo má trošku přesah. Nebo si ten přesah vytvořit sami, což byl i můj případ.

Co se mi vlastně přihodilo?

Na úvod musím říct, že zdaleka nejsem ten typ, který by si kladl za cíl ždímat stát, jak se dá. Je mi upřímně fuk, že Maláčová zvedla rodičovský příspěvek o 80 tisíc. Mnohem víc bych ocenila možnost začít postupně dávat dítě do školky už od 1 nebo 1,5 roku (třeba na 2 dopo/odpo týdně) a společné zdanění manželů, aby ti, co chtějí pracovat, na tom byli finančně vždy líp, než ti, kteří pracovat nechtějí.

S mateřskou to ale vidím jinak. Najednou už žena nemá zodpovědnost jen za sebe, ale musí se postarat o další živou bytost. Absolutně neví, co ji čeká (ani zkušené rodičky netuší, jakou povahu bude mít jejich novorozenec a jak moc jim dá zabrat). Proto si myslím, že doba 28 týdnů na pobírání nějakého příspěvku přibližně ve výši dosavadního měsíčního příjmu je zcela přiměřená. Tato doba by měla být výhradně věnována péči a sžívání se s novým členem domácnosti bez stresu o finance.

Připomínám, že mateřskou nevyplácí zaměstnavatel (jak se spousta lidí chybně domnívá), ale ČSSZ jako dávku nemocenského pojištění, které za vás povinně odváděl zaměstnavatel. Všichni zaměstnavatelé, u kterých jste kdy pracovala. Není to proto žádné „vykořisťování“ zaměstnavatele, ty peníze by už měly být naspořeny v imaginárním sociálním fondu.

Jen pro zajímavost, nárok na peněžní podporu v mateřství (PPM) má i studentka, která úspěšně ukončí studium a krátce nastoupí do zaměstnání. I kdyby odpracovala jen 14 dní, bude mít nárok na plnohodnotnou mateřskou ve výši 70 % ze superhrubé mzdy.

Já jsem ale ani po více než 5 letech na HPP a poctivém odvádění daní, které v Česku patří k nejvyšším v Evropě, nárok na slušnou mateřskou neměla.

Od 1.11.2017 se totiž mým hlavním zdrojem příjmu stala samostatná výdělečná činnost (SVČ). O tom, že jsem těhotná, jsem se dozvěděla na státní svátek 17.11.2017, tedy necelé tři týdny po skončení pracovního poměru. Ihned jsem se přihlásila k dobrovolnému nemocenskému pojištění, ale protože jsem v posledním daňovém přiznání za rok 2016 vykázala malé příjmy z podnikání, mohla jsem na nemocenské pojištění odvádět pouze 163 Kč měsíčně. Právě tato částka však rozhoduje o výši PPM a odvíjí se od ní denní vyměřovací základ.

Byla to dost nepříjemná situace. I když byl můj reálný příjem na volné noze vyšší než v zaměstnání, výši záloh na nemocenské pojištění jsem nemohla ovlivnit podle aktuální situace. Zvažovala jsem proto různé scénáře a komunikovala je s úředníky. Rovnou ale vyspojluju, že pro získání slušné mateřské jsem musela znovu nastoupit na HPP. Teď už ale vím, jak se dá pobírat PPM hned ze dvou výdělečných činností. Pokud dočtete článek do konce, dozvíte se to taky.

Jak probíhala moje komunikace s úředníky

Tady formou „otázka – odpověď“ překopíruju klíčové informace ze své komunikace s úředníky. Je to sice hodně textu, ale sama si velice dobře vzpomínám, jak jsem byla po informacích tohoto druhu lačná a dala bych bůhvíco za to, abych je měla takhle hezky na jednom místě.

Pro stanovení výše PPM se prý posuzují příjmy za posledních 12 měsíců. Mohou mít nějaký (pozitivní) vliv moje příjmy ze zaměstnání, i když jsem OSVČ?

Ne, takhle to bohužel nefunguje. Od 1.11.2017 vám začala nová výdělečná činnost a nárok na mateřskou se bude posuzovat z aktuálního stavu ke dni nástupu na mateřskou.

Dalo by se zjistit, kolik za mě zaměstnavatel odváděl na nemocenské pojištění? Mohla bych na tuto částku případně navázat i jako OSVČ?

Zaměstnavatel v rámci odvodů na sociální pojištění odvádí NP za zaměstnance ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu, což je v tomto případě hrubá mzda. Z toho se dá, podle výplatnic, zjistit, jaké částky to konkrétně byly. Navázat na tuto částku po skončení pracovního poměru však nelze.

Čistě hypoteticky – kdybych znovu nastoupila na HPP, musela bych znovu odpracovat 180 dní před nástupem na mateřskou, abych měla nárok na PPM?

Odpracování 180 dnů je podmínka jen u OSVČ. U zaměstnance se posuzuje pouze to, zda byl po dobu alespoň 270 dnů v předchozích dvou letech účasten na NP.

Lze kombinovat PPM pro matku i otce?

Ano. Je třeba ale o tomto dělení uzavřít písemnou dohodu, kterou doložíte na ČSSZ.

Může otec dítěte pobírat rodičovský příspěvek, i kdyby předtím neměl vyřízenou PPM, a přitom stále pracovat?

Peněžní podporu v mateřství může teoreticky pobírat i otec dítěte. V době čerpání rodičovského příspěvku může pracovat, ale podmínkou je, aby se uzavřená pracovní smlouva lišila od té, která platila v době vyplácení PPM.

V praxi to znamená, že pokud byl rodič dříve zaměstnán na HPP jako překladatel, může se svým zaměstnavatelem i nadále spolupracovat jako copywriter na DPČ nebo jako OSVČ.

Kdyby PPM nebyla žádná nebo zoufale nízká, přišli bychom o možnost urychleného čerpání rodičovského příspěvku a pobírali měsíčně maximálně 7600 Kč (tím by se rodičovská roztáhla na 2,5 roku a v případě dřívějšího příchodu na svět druhého potomka, by nevyčerpaná částka propadla státu).

Je možné navýšit zálohy na důchodové pojištění, potažmo nemocenské pojištění, v závislosti na aktuálních příjmech?

Zálohy na nemocenské pojištění lze upravit jedině na základě podání přehledu o příjmech a výdajích.

Pokud byste chtěla platit více na NP, je nutné si navýšit určený vyměřovací základ na přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017 (řádek č. 34), tzn. že byste musela zaplatit i více na důchodové pojištění.

Pro ukázku jsem Vám vypočítala jednu variantu: kdyby byla stanovena platba na NP ve výši 200 Kč, musel by být stanoven určený VZ ve výši 104 000 Kč a doplatek na pojistném na důchodové pojištění by činil 26 246 Kč.

Jen pro vysvětlení – NP ve výši 200 Kč znamená následnou mateřskou ve výši cca 6000 Kč/měs, takže žádné terno.

V případě, že bych HPP uzavřela 23.5.2018 (po uplynutí 180 dní účasti na NP jako OSVČ) a na mateřskou nastoupila 11.6.2018 (HPP by byl aktivní), započítaly se by se mi vyměřovací základy za všech předchozích 12 měsíců, tzn. z předchozího HPP, OSVČ a aktuálního HPP? Neexistuje náhodou nějaká kalkulačka, kde bych si to mohla spočítat?

Pokud si ponecháte NP na OSVČ a bude splněna podmínka minimálně 180 dní pojištění na NP, pak by náležela výplata PPM pouze z plateb NP na OSVČ. Pokud byste nastoupila do zaměstnání a chtěla výplatu PPM ze zaměstnání, je nutné ukončit NP na OSVČ aby nevznikl nárok a pak by byla výplata PPM z příjmu v novém zaměstnání.

Jak se ale ukázalo z vyjádření pana Schejbala, nebyla to tak úplně pravda. Je možné pobírat mateřskou ze dvou výdělečných činností (viz dále).

Čistě teoreticky – kdybych uzavřela HPP a po měsíci by tento pracovní poměr byl rozvázán, dostala bych se znovu do ochranné lhůty? Počítala by se PPM i z mého předchozího zaměstnání?

Pokud byste nastoupila opět do zaměstnání, např. na měsíc, měla by se ochranná lhůta prodlužovat pouze o tuto dobu, ale výplata by náležela pouze z příjmu z nového zaměstnání, ale vzhledem k tomu, že se jedná o dávku ze zaměstnání a tyto dávky my nevyplácíme, nejsem si jistá, zda mám úplně přesné informace. Zasílám odkaz na stránky ČSSZ, kde jsou veškeré informace k nemocenskému pojištění a v levé části najdete i kalkulačku pro výpočet dávky NP – https://www.mpsv.cz/cs/7

Konečně jsem našla někoho, kdo mi dokázal zodpovědět všechny otázky!

Vzhledem k tomu, že jsem frázi „nejsem si jistá, zda mám úplné informace“ slyšela opravdu velice často, rozhodla jsem se kontaktovat řídící pracovníky ČSSZ a konečně natrefila na někoho, kdo se ve všech těch paragrafech skutečně vyzná. Přikládám svůj dopis a následnou odpověď v neupraveném znění spolu s kontaktem na pana Schejbala. Nevím, jestli tam pořád pracuje, ale je šance, že po sobě zanechal řádně vyškoleného následovníka.

Vážená paní ředitelko,

ráda bych se na Vás obrátila s prosbou o posouzení mého nároku na peněžitou pomoc v mateřství a zeptala se, zda je možné pobírat PPM ze dvou výdělečných činností (HPP + SVČ). V klientském centru ČSSZ se mi totiž bohužel nedostalo uspokojivé odpovědi.

Otěhotněla jsem v říjnu 2017, kdy mi skončil HPP trvající téměř dva roky. Podmínku účasti na NP v délce 270 dnů proto bez problémů splňuji. 

Od listopadu 2017 se pro mě SVČ stala hlavní činností a přihlásila jsem se k dobrovolné účasti na NP (do června 2018 bych měla splnit podmínku trvání NP v délce 180 dní pro nárok na PPM).

Vzhledem k nízkým příjmům ze SVČ na základě daňového přiznání za loňský rok (reálně jsem fakturovala jen dva měsíce) však údajně nemůžu platit zálohy na NP vyšší než 115 – 173 Kč.

V březnu 2018 jsem proto znovu nastoupila na HPP a SVČ se pro mě tedy stane vedlejší výdělečnou činností.

Nikdo mi ale bohužel nedokáže říct, zda se dostanu na „slušnou“ mateřskou, i když můj poslední HPP bude trvat pouhé 3 měsíce (všude čtu, že rozhodné období před nástupem na PPM je 12 měsíců).

Ráda bych proto pokračovala v placení dobrovolných záloh na DP a NP, i když pro mě bude SVČ vedlejším zdrojem příjmu. Zde se ale názory sociálních pracovnic liší – někdo říká, že v případě splnění nároku na PPM jako OSVČ přijdu o nárok na PPM z HPP, někdo říká, že by se pro výpočet PPM mohly teoreticky posuzovat oba druhy příjmu (dobrovolné placení NP by se pozitivně projevilo na výši PPM).

Budu Vám nesmírně vděčná, pokud mi pomůžete udělat si v tom chaosu konečně jasno.

A konečně jsem dostala uspokojivou odpověď!!!

Vážená paní Černohorská,

nárok na dávky peněžité pomoci v mateřství je posuzován až po podání Vaší žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. Tato žádost se uplatňuje na předepsaném tiskopise, který je potvrzen od Vašeho lékaře, 6 až 8 týdnů před plánovaným dnem porodu.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou uvedeny v § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“).

Dále sděluji, že podle § 32 odst. 3 ZNP, podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 ZNP po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.

Dále, podle § 32 odst. 2 ZNP, je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být splněna podmínka účasti na pojištění v každém z těchto pojištění.

Rozhodným obdobím je podle § 18 odst. 3 ZNP období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak. Jestliže však podle § 18 odst. 4 ZNP sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniknu pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

Vznikne-li  podle §20 ZNP v případě souběhu více pojištění u pojištěnce, který splňuje podmínky nároku na výplatu téže dávky, nárok na výplatu této dávky od stejného dne, stanoví se nejprve denní vyměřovací základ z každé pojištěné činnosti z níž pojištěnec uplatnil nárok na výplatu dávky podle §18 a §19 ZNP a za denní vyměřovací základ pro stanovení dávky se považuje úhrn těchto denních vyměřovacích základů.

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ. Kromě podmínky trvání účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství však účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (započte se do celkové délky 270 dnů). Jako OSVČ budete ke dni nástupu na PPM ode dne 10. 6. 2018 pojištěna pouze 200 dnů. Nárok na PPM jako OSVČ splníte pouze za předpokladu, že bude moci dobu pojištění do 270 dnů zapůjčit z Vašeho předcházejícího zaměstnání.

V případě dotazů je možné domluvit osobní setkání, případě je možné obrátit se na níže uvedený telefonní kontakt.

S pozdravem a přáním hezkého dne

Jaroslav Schejbal

tel.: +420 283 104 647

e-mail: Jaroslav.Schejbal@cssz.cz

Jaká mi vyšla mateřská?

Naštěstí slušná. V březnu 2018 jsem znovu podepsala pracovní smlouvu na HPP a v červnu 2018 nastoupila na mateřskou. Byla jsem ráda, že se mi podařilo dohodnout se zaměstnavatelem a PPM z podnikání jsem už neřešila. Přece jenom jsem už té komunikace s úředníky měla plné zuby.